Jaroslav Rössler

fotograf, malíř a kreslíř

21. 3 - 12. 5. 2013

photo

Jaroslav Rössler (1902-1990) se narodil ve vesničce Smilov nedaleko Havlíčkova Brodu. Neúspěšný student našel nakonec uplatnění v pražském atelieru slavného fotografa Františka Drtikola. Upoutal nejprve pozornost svými technickými dovednostmi, ale zároveň prokazoval i výrazný umělecký talent. Ve své kolegyni, fotografce Gertě Fischerové našel oporu i budoucí manželku. Skromný a nenápadný hoch v Drtikolově ateliéru vyrostl v lidskou i uměleckou osobnost. Bohémský a společenský svět byl jeho povaze cizí , a tak se stala pro Rösslera typická spíše práce o samotě, ve fotografické laboratoři. Počáteční inspirace futuristismem či kubofuturismem pomohly osvětlit především Rösslerovy kresby z let 1920-1923.

Výstava v Brno Gallery pomůže ukázat souvislosti v jeho fotografické i malířské a kreslířské tvorbě v letech jeho velkého uměleckého vzepjetí. Podobně jako František Kupka při přechodu k abstraktním formám původně vycházel z realistických představ reprezentovaných především lidskou figurou a stále abstraktnějším zobrazením prostoru – světa. Rösslerova umělecká osobnost je utvořena vzácnou kombinací nadání - pro mystiku i technickou racionalitu, která mu umožňovala realizovat především ve fotografii nejpozoruhodnější představy. I při své uzavřenosti byl v Praze v tvůrčím kontaktu s předními umělci své generace. Měl respect Františka Drtikola, patřil do hnutí Devětsil, spolupracoval s Osvobozeným divadlem. Byl však také jedním z mnoha umělců, kteří byli neodolatelně přitahováni Paříží. Se svou manželkou Gertou a dcerou Sylvou stráví v Paříži osm let, ukončených bolestným vystěhováním, následným šokem a ještě větší izolovaností. Jeho práce v Paříži souvisely více s reklamní, fotografickou a grafickou činností. Po návratu do Prahy se postupně oživoval jeho zájem o umění. V roce 1949, během dvouměsíční nemoci, nakreslí několik desítek kreseb. Jsou to jakési pařížské reminiscence, blízké Šímově výtvarné poesii. Nesou mnohé znaky surrealismu ale také probuzeného zájmu o Starý zákon. Po této krátké kreslířské epizodě se Rössler přestal kresbě a malbě věnovat, i když existují ještě z pozdějších dob drobné kresbičky, zajímavé, ale zjevně vytvářené již bez jakýchkoliv ambicí. Zato ve své fotografické tvorbě byl v šedesátých letech podruhé „nastartován“. Množství a kvalita negativů vypovídá o jeho novém zaujetí. Možnosti fotografie byly v této době již zjevně Rösslerovi dostatečným vyjadřovacím výtvarným mediem.



vernisáž

photo photo photo photo photo photo photo photo
photo photo photo photo photo photo photo photo